#3 Timeout - Basketbal

Basketbal.

Pod tímto slovem si všichni představí obyčejný sport, kdy je účelem jen dát koš. Skrývá se zde však mnohem víc. Například to, že když jde hráč na hřiště, zapomíná na své myšlenky a problémy. Že v tu chvíli se soustředí jen na hru a jeho tým se rázem stane rodinou. Je to moment, kdy si každý sáhne až na dno svých sil, a to i včetně trenérů. A to je důvod, proč tak miluji basketbal.

Nedávno jsem si říkala, jak dlouho je tento sport v mém životě. Letošním rokem jsem zahájila svou 8. sezonu.
Když jsem začínala, hrála jsem dokonce ještě smíšeně s kluky.

A jak jsem se dostala k basketbalu? Hlavní důvod byl můj starší brácha, který začal hrát ještě dříve než já. Byl pro mě vždycky velkou motivací a podporou.
Nachází se taky otázka, co mě na tomhle všem nejvíce baví. Je těžké vybrat jednu věc. Například rozmanitost hry. Každá hra je jedinečná, každý zápas, každý koš, každá přihrávka. Je neuvěřitelné, že jsou zde nekonečné možnosti.

Ale hlavní důvod, proč mě to tak baví, je tým. Jsem s lidmi, kteří milují basketbal stejně jako já. Vždy mi zvednou náladu a podrží mě.
Nikdy nezapomenu na zápas, kdy jsem se vyfaulovala a šla si sednout po pár minutách hry. Byla jsem na sebe naštvaná a vyčítala jsem si to. A holky řekly: „Vyhrajeme. Za Kláru.“. V ten moment jsem byla nejšťastnější člověk na světě. Basket nehraju pro sebe, ale pro tým.

11. října 2020 jsme v Příbrami odehrály náš 4. vítězný zápas v ročníku. A na dlouhou dobu i poslední.
Dalo se to čekat. Teď nezbývá nic jiného než doufat, že za chvíli budeme zase hrát. Hlavně nesmíme usnout na vavřínech a trénovat i v době volna. Já jsem se například našla ve cvičení nebo si chodím střílet na koš.

Na konec bych všem čtenářům chtěla sdělit, držte se. Tuhle nepříjemnou dobu musíme překonat a jsem si jistá, že dříve nebo později se společně vrátíme do hal.