Skvělé 5.místo nejmladších minižákyň U11 na Mistrovství ČR

Ve dnech 24.-26.4. absolvovali nejmladší minižákyně svůj doposud největší turnaj – Mistrovství České republiky, které se konalo v Ostravě.

První zápas proti Třinci nezačal dobře. Nohama na palubovce, ale hlavou ještě ve vlaku, a najednou prohráváme o 8 bodů. Po překonání startovní nervozity se náš výkon stabilizoval. Souhra sice pokulhávala, ale díky dobré obraně klíčových hráček soupeře a útočné síle našich opor jsme utkání zvrátili na svou stranu.

Večerní zápas proti Žabinám byl boj na všech frontách. K vidění byla tvrdá hra, kdy se naše hráčky rozbíjely o ramena obránkyň, a kdy naopak všudypřítomné ruce našich holek nahlodávaly útočnou sílu Brňanek. Holky musely ukázat i psychickou sílu. Atmosféra mimo autové čáry byla, mírně řečeno, dusná, což nebylo příjemné nikomu, kdo měl na sobě dres. Naše holky se dokázaly lépe soustředit na hru a i díky tomu v závěru zápasu soupeřkám odskočily a došly si k druhému vítězství. Páteční část turnaje jsme zakončili na úžasném prvním místě ve své skupině!

V sobotním čtvrtfinále na nás čekal tým Pardubic, který se stejně jako jejich pozdější soupeř v boji o bronz Strakonice prezentuje týmovým pojetím hry. Do vedení jsme se dostali pouze v začátku zápasu, potom převzaly otěže soupeřky. Důležité pro výsledek bylo, že zatímco v našem týmu se dokázaly herně prosadit jen některé, z pardubického týmu byly schopné přispět do úspěšných akcí téměř všechny hráčky. Ano, slzy a prohry na mistrovství patří. Ale protože zápas proběhl ve skvělé atmosféře, netrvalo nám dlouho se ze smutku oklepat tak, abychom byli odhodlaní pustit se do dalších bojů.

Do bitvy o další umístění jsme nastoupili proti týmu Sokolu Nusle. Nenechali jsme se odradit tvrdou hrou a podali jsme skvělý bojovný výkon. Díky stále se zlepšující souhře jsme měli více ze hry. Na každou útočnou akci Nuselských jsme pohotově našli odpověď. Posledních pár minut jinak vyrovnaného zápasu už patřilo nám.

K nedělnímu zápasu jsme nastoupili proti Levharticím Chomutov, které stejně jako my dokázaly porazit některý z týmů s ambicemi na medailové umístění. Připravovali jsme se na partu velmi šikovných a rychlých hráček a nechtěli jsme, aby nám utekl začátek zápasu. Na poslední den jsme si ale nechali více sil, a tak jsme hned od rozskoku měli více ze hry. Všechno si sedlo. Rychlé protiútoky, krásné herní kombinace. Všechny ty maličkosti, které se celý rok učíme, nám vycházely a dávaly nám možnost pohodlně zvyšovat náskok. V opět úžasné atmosféře jsme si dokráčeli k vítězství a obsazení konečného pátého místa.

Za celý turnaj jsme odehráli pět vyrovnaných utkání. Žádný ze soupeřů nás vyloženě nepřehrával, naopak my uměli tasit vlastní esa z rukávu, která svou šikovností a rychlostí soupeřkám hlavu zamotat dokázala.

Závěrem bych rád zmínil několik věcí, které musí být pevnou součástí sportovního života a bez kterých bychom takový úspěch nikdy neměli. Ohromná podpora našich rodičů, ať už je to pomoc s převozem do haly, nebo vykřičené hlasivky z "hulákání" na tribuně. Schopnost navázání kamarádských vztahů našich holek se soupeřkami a utužení našeho vlastního kolektivu. Možnost spřátelit se s trenéry a trénérkami z ostatních klubů. A tady jsme to všechno měli možnost zažít.