Starší minižákyně U13 vybojovaly na turnaji ve francouzském Pacé bronz

Rok utekl jako voda a naše hráčky ročníku 2012 se již jako čtvrtý dívčí tým našeho klubu vydaly na turnaj do francouzského města Pacé, které se nachází v regionu Bretoňsko a kde se v termínu 29.-30.3.2025 konal 39. ročník mezinárodního turnaje v basketbalu. Tento turnaj je každoročně určen pro kategorii starších minižákyň a minižáků. Opět jsme cestovali společně s dalšími dvěma dívčími týmy z Plzně a tak v autobuse bylo celou cestu veselo.

V předešlých letech jsme na turnaji s dalšími našimi týmy marně ťukaly na brány čtvrtfinále a nejlepšími umístěními byla dvě devátá místa z roku 2023 a 2024. Letos jsme tedy vyrazili bez větších očekávání a jen si přáli milosrdný skupinový los, který nám v předešlých letech nepřál. Cestou do místa turnaje jsme se ještě zastavili na Mont-Saint-Michel, přílivovém ostrově s překrásným klášterním kostelem.

Samotný turnaj pro nás začal utkáním proti španělskému týmu Logroňo Basket. Tento tým který měl proti nám výškovou převahu však zaostával v technice a tak jsme za přispění všech hráček zaznamenali první výhru 21:4.

Náš druhý soupeř ve skupině byl francouzský tým Liffre a utkání se neslo v podobném duchu jako utkání první, kdy jsme tentokrát zvítězili 32:5. V tuto chvíli již bylo jasné, že na čtvrtý pokus prolomíme brány čtvrtfinále a skončíme nejhůře na osmém místě.

O to z jaké pozice postoupíme mělo rozhodnout poslední utkání ve skupině proti výběrovému francouzskému týmu Le Havre. Výškou i rychlostí vybavené soupeřky na naše hráčky od začátku utkání vlétly a když jsme v 5. minutě za stavu 4:10 brali oddychový čas, nikdo v hale nepochyboval, že je o vítězi rozhodnuto. Ovšem pak přišlo první mimořádné vzepětí našeho týmu na turnaji a poté co jsme dali dva rychlé koše po chytře vyřešených situacích, začaly soupeřky ztrácet půdu pod nohama. V poločase jsme ještě prohrávali 13:10, ale pak přišel neuvěřitelný bojovný obrat, který završila naše Čermi trojkou o desku a v utkání jsme zvítězili 27:19. Z výkonu našeho týmu v tomto utkání šel opravdu mráz po zádech a dal vzpomenout na výborný prosincový zápas proti Žďáru nad Sázavou.

Do nedělní čtvrtfinálové skupiny jsme tak postoupili z prvního místa a těšili se na další soupeře. Prvním z nich bylo francouzské Vannes a po sobotním výkonu proti Le Havre jsme se cítili jako favorité. Jak velmi jsem se přepočítali nám soupeřky ukázaly hned od počátku utkání, kdy nám ihned odskočily a přestože jsme solidně pokrývali jednu z jejich hráček, která byla nejvyšší na turnaji (cca 190 cm), rozehrála se překvapivě její spoluhráčka, den předtím zcela nevýrazná a bez zájmu. Ve chvilce, kdy jsme se nadechovali k náporu, nás zchladila dvěma trojkami a přidala dva trestné hody v hodnotě dvou bodů. V závěru utkání jsme byli na kontaktních třech bodech, ale pak soupeřky opět odskočily a utkání skončilo naši prohrou 18:25. Mrzutá byla hlavně konečná výše skóre, který nám nevytvářela výhodnou pozici do případné minitabulky týmu se stejným počtem bodů.

Druhý náš soupeř čtvrtfinálové skupiny byl francouzský tým Chateauroux, který měl ve svém středu pravděpodobně nejlepší hráčku turnaje. Bitva od začátku až do konce, kdy se nám tuto hráčku dařilo v jejich útočných aktivitách přibržďovat a když se tři minuty před koncem utkání vyfaulovala, tak naše hráčky přišláply pedál na své aktivitě a vydřely velmi cenné vítězství 18:16.

V posledním utkání nás čekal pikantní souboj s našimi kamarádkami z Plzně a věděli jsme, že nás ve hře o semifinále může udržet jen výhra a to ideálně vyšším rozdílem. To se skutečně stalo a po velmi dobrém výkonu jsme zvítězili 20:6 a rázem si i velmi vylepšili skóre vstřelených a inkasovaných bodů. V posledním utkání skupiny ještě porazil tým Chateauroux tým Vannes a přestože jsme byli v jeden okamžik kousek od vyřazení, najednou se situace diametrálně změnila a my ze čtvrtfinálové skupiny postoupili z místa prvního. Radost byla veliká.

V prvním semifinále porazil tým Plzně první tým druhé skupiny francouzský BO 35 a stal se prvním finalistou a pak jsme přišli na řadu my a naše druhé semifinále proti francouzskému družstvu Vitre. Do utkání jsme vstoupili lehce nervózně a soupeřky hnané cca 200 diváky si držely několika bodový náskok. Naše hráčky však nic nevzdaly a vytvářely si dobré pozice, avšak byl to z celého turnaje právě tento zápas, kdy jsme neproměnili nejvíce šancí a po boji podlehli 24:20. Smutek byl veliký a co bylo nejhorší byla skutečnost, že ihned po prohraném semifinále naše hráčky musely nastoupit k souboji o třetí místo proti týmu, který měl po taktéž prohraném semifinále jednozápasový odpočinek. V tuto chvíli došlo k pravděpodobně památné hlášce, kdy jsme hráčky uklidnili slovy, že ještě mohou 30 vteřin brečet a pak jdeme hrát o bronz.

Jak se řeklo, tak se stalo a naše hráčky vyškrábly poslední zbytky sil (v neděli již pátý zápas!!! celkově již osmý) a vyrazily do boje proti druhému poraženém semifinalistovi, francouzskému týmu BO 35. Začátek utkání překvapivě ukázal, že ani odpočatější soupeřky již nemají příliš sil na rozdávání a v přímém přenosu jsme viděli pojem „Až na krev“. Naše hráčky se chytly několika koši a vytvořily si nadějný náskok. Soupeřky však postupem času začaly přitápět pod kotel a vše vyvrcholilo v poslední minutě utkání, kdy jsme úspěšným střeleckým pokusem odskočili na + 4, na což soupeřky stihly zareagovat jen jedním košem za dva body a náš tým tedy v utkání zvítězil 14:12.

Náš tým tedy získal bronzové medaile. Radost byla obrovská a veliká únava na chvilku zapomenuta. Naše hráčky na tomto turnaji několikrát překonaly sami sebe a ukázaly svého bojovného týmového ducha. Klobouk dolů, byla to jízda. O dvě hodiny později ještě tým Plzně před vyprodanou halou v Pacé (cca 1500 diváků) porazil našeho semifinálového přemožitele tým Vitre a tak došlo při závěrečném ceremoniálu i na naši hymnu, při které nám všem běhal mráz po zádech. Cesta domů tedy byla ve znamení dvou medailových umístění českých dívčích týmů.

Co říci na závěr? Skvělý turnaj, zajímavé zážitky z ubytování v rodinách, prostě vzpomínky na celý život.